Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poezie: Miluji

15. 10. 2008
Miluji
Michal Košč

Miluji Tvé ruce, něžné rty
jsi v mém srdci, Ty jen Ty.
Nedokáži správně říci
co srdce mé k Tobě cítí.

Miluji a jsem vysoko v oblacích,
ocitám se v božských závratích,
srdce křičí běž, jen běž,
nechť nejen tělo je tam též,
v oblacích s milou mou
zapomenout na starost pozemskou.

Miluji Tvé doteky jako samet
stále na mé kůži jsou.
Má krev vře a rty jen tiše řvou,
utrhni jen utrhni ten květ.

Miluji a chci Tě tisknout k sobě
v každé to roční době,
chci objímat, hřát či chladit,
chci o nás dvou stále snít.
Chci cítit vůni kůže
a jako rosa
stékat po plátcích růže.

S děvčátkem svým je mi krásně,
je to, jako psát Ti básně,
řádky plné něhy
či spojit dva vzdálené břehy.

Vždy budeš mít místo v srdci mém,
v čase dobrém i v tom zlém.
Miluji….